|
|
Prostor cyklické změny
Pavlíčková, Tereza ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Hledání ideální funkce a formy jako reakce na cyklickou proměnlivost místa nabízí několik možností, každý se však k této problematice postaví jinak. Během mé práce jsem vycházela z analýz místa a studování divadelních a koncertních sálů. V neposlední řade jsem se zabývala studování literatury od Rema KoolhaaseJunkspace a textů od Maxim Gorky díky, kterým jsem dostala k vytvoření polootevřené rastrové struktury a získala tak nový pohled na hmotu a její proměnlivost.
|
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Macurová, Lenka ; Čapák, Bořivoj (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo navrhnout koncertní sál pro Filharmonii Brno. Před deseti lety proběhla na toto téma architektonická soutěž na pozemku mezi ulicemi Veselá a Besední. Vítězný projekt se zjednodušil a rozdělil na dvě etapy (podzemní parkování a koncertní sál). Při svém návrhu jsem vycházela z plánovaného parkování, které se v roce 2015 začíná konečně realizovat. Tvarově budovou navazuji a respektuji okolní charakter zástavby. Mým cílem bylo navrhnout budovu, která by byla funkční, městská, hezká a ekonomičtější než vítězný projekt
|
|
| |
|
|
Moravsko-slezská filharmonie Ostrava, Černá louka
Fedorková, Zuzana ; Rusín, Tomáš (oponent) ; Gürtler,, Ivan (vedoucí práce)
Objekt sa nachádza v Ostrave na čiernej lúke v tesnej blízkosti centra mesta a rieky, uprostred blokovej zástavby. Filharmónia je riešená ako mosadzná podnoš ktorá vynáša ľahkú sklenenú kocku s auditórium a do ktorej sa vnára hmota átria. Tieto dva objemy predstavujú miulé a budúce hodnoty mesta Ostrava. Objem auditória je voči spodnej časti stavby aj celému ortogonálnemu urbanizmu natočený a tým získava na jedinečnosti a zvláštnosti a stáva sa novým symbolom mesta.
|
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Truhlářová, Jana ; Čapák, Bořivoj (oponent) ; Wahla, Ivan (vedoucí práce)
Řešená lokalita se nachází na ulici Veselá v historickém jádru města Brna v blízkosti Besedního domu – současného sídla Filharmonie Brno. Parcela přiléhající k nedokončené blokové zástavbě byla vybrána zadavatelem v soutěži z roku 2003 především díky poloze sousedícího Besedního domu, jehož prostory lze do návrhu zahrnout. Důvodem pro vypracování této studie bylo vytvoření variantního řešení, které by mohlo nabídnout další pohled na danou problematiku. Snahou bylo navrhnout funkční, provozně a ekonomicky méně náročný objekt, jehož těžištěm je sál s vynikající akustikou pro klasickou orchestrální hudbu o kapacitě okolo 1000 návštěvníků.
|
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Veselý, Adam ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce bylo navrhnout budovu pro brněnskou filharmonii. Brněnská filharmonie doposud sídlí v Besedním domě, který pro tento účel nevyhovuje. Místo pro návrh nové budovy brněnské filharmonie byla zvolena parcela, kde je aktuálně parkoviště, která je v těsné blízkosti besedního domu. V roce 1992 byl založen Spolek pro výstavbu koncertního sálu, který od té doby usiluje o vybudování Janáčkova kulturního centra. Koncertní sál s vynikající akustikou, který v Brně chybí. První snaha byla v roce 1989, kdy byla vypsána architektonická soutěž a projekt nové budovy byl těsně před započetím stavebních prací zrušen. V roce 2003 Statutární město Brno vyhlásilo urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení stavby Janáčkova kulturního centra, jejímž předmětem byl urbanistický návrh celého prostoru mezi ulicemi Besední, Veselou a hotelem International. Zadáním soutěže byl rovněž návrh přístavby hotelu International. Důvody pro volbu tohoto pozemku byla těsná vazba na Besední dům., pozice v městském centru v sousedství s dalšími významnými institucemi, dobré napojení na MHD, možnost realizovat kapacitní podzemní garáže. Letošním rokem byly započaty stavební práce na tomhle místě, kde má stát nová budova. Celková realizace se odehrává ve dvou etapách. V první etapě se realizují podzemní tři podzemní patra sloužící pro parkování. Ve druhé etapě se postaví budova Janáčkova kulturního centra. Tuto soutěž na JKC vyhrál ateliér M1. V prvním kole soutěže se počítalo s bouráním trafostanice u hotelu International a rozšířením parcely. V druhém kole soutěže už parcela byla jen na místě parkoviště bez zásadních zásahů do okolního prostoru. Tato verze je platná do dnešního dne.
|
|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Kamená, Markéta ; Mutina, Petr (oponent) ; Wahla, Ivan (vedoucí práce)
Objekt filharmonie je navržen jako kruhová centrální stavba umístěná na středu eliptického vodního prstence, která se směrem vzhůru pod úhlem deseti stupňů mírně rozšiřuje. Tento kompoziční motiv se nepřímo odkazuje na tvarosloví antických chrámů, jeho zdůvodnění je však zejména funkční. Vodní prstenec má maximální rozměry vzhledem k velikosti parku, přesto je výrazným limitem pro rozměry objektu. Nástupní podlaží proto zastavuje plochu prstence nejmenší možnou plochou a každé další patro se zvětšuje dle potřeby filharmonického provozu, zejména tak, aby užitná plocha obsáhla nemalé množství šaten a zkušeben. Celkové hmotové pojetí objektu je téměř minimalistické, koncertní sál a potřebné zázemí je navrženo při spodní hranici minimálních rozměrů. Filharmonie je provozně po celém obvodu všech podlaží otevřena do okolí, za fasádou se odehrává život, čímž se svému okolí stává pohledově zajímavou. Za denního světla, kdy je provoz utlumen, vyvolává dojem stoického chrámu, ve večerních hodinách se „probouzí k životu“. Tomuto principu je podřízen architektonický výraz. Fasáda je po celém obvodu tvořena strukturálním zasklením, aby se dosáhlo efektu co největší transparentnosti. Abstraktní pojetí bez přirozeného měřítka okenních otvorů či jiných členících prvků je voleno s ohledem na princip filharmonie jako chrámu hudby, nikoliv primárně „jen“ veřejné stavby. Požadavky na vnitřní mikroklima budovy vyvolávají potřebu zastínění vnitřních prostor. V souladu s předchozím jsou i stínící prvky voleny abstraktně jako průběžné vertikální lamely začínající v nestejné výšce s ohledem na veřejný prostor parteru objektu.
|
|
| |
|
|
"Divadlo hudby" - koncertní sál pro město Brno
Krausková, Veronika ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Predmetom diplomovej práce je návrh konceptu architektonickej štúdie koncertnej sály - divadla hudby. Hlavnou funkčnou náplňou navrhnutej stavby je koncertná sála s kapacitou 542 návštevníkov. Sála umožňuje účinkovanie až 50 členného zboru a 80 členného orchestra. Súčasťou riešenej problematiky sú prevádzkové a servisné priestory zázemia koncertnej sály. Hlavný dôraz bol kladený na akustické riešenie hlavnej sály a celkovú prehľadnosť prevádzky budovy. Výraz budovy sa svojím riešením snaží dotvoriť kompaktnosť mestského bloku rešpektujúc okolitú zástavbu
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
host ::
RSS.